Bernard Warburton-Lee
| Bernard Armitage Warburton Warburton-Lee | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. září 1895 Wrexham, Wales, Spojené království |
| Úmrtí | 10. dubna 1940 (ve věku 44 let) Narvik, Norsko |
| Místo pohřbení | Ballangen Municipality |
| Choť | Elizabeth Campbell Swinton (od 1924) |
| Děti | Philip John Warburton-Lee |
| Rodiče | Joseph Henry Warburton-Lee |
| Příbuzní | John Henry Bernard Warburton-Lee[1] (vnuk) |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | kapitán |
| Doba služby | 1908-1940 |
| Sloužil |  Spojené království |
| Složka |  Royal Navy |
| Velel | HMS Tuscan (1924-1926) HMS Walpole (1926-1927) HMS Vanessa (1928-1930) HMS Bryony (1933-1934) HMS Witch (1934-1936) HMS Effingham (1938-1939, vlajkový kapitán) HMS Hardy (1939-1940) 2. flotila torpédoborců (1939-1940) |
| Války | první světová válka druhá světová válka |
| Bitvy | první bitva u Narviku |
| Vyznamenání |  Viktoriin kříž (in memoriam)citován v rozkazech (in memoriam)  Norský
válečný kříž[2] (in memoriam) |
Kapitán Bernard Armitage Warburton Warburton-Lee, VC (13. září 1895 – 10. dubna 1940) byl důstojník Royal Navy velšského původu, který byl v době druhé světové války vyznamenán Viktoriiným křížem, nejvyšším vyznamenáním za statečnost které je možno udělit příslušníkům britských ozbrojených sil.
Španělská občanská válka
[editovat | editovat zdroj]V roce 1936, po vypuknutí španělské občanské války, vznikly obavy z nepokojů na námořní základně, londýnské ministerstvo zahraničí vyslalo loď která by repatriovala zbývající britské občany a 22. července 1936 vyplul torpédoborec HMS Witch pod velením B. A. Warburtona-Lee z Ferrolu v severozápadním Španělsku do Británie.[3]
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Warburton-Lee byl stár 44 let a dosáhl hodnosti kapitána Royal Navy když během druhé světové války došlo k následující akci za niž byl dekorován Viktoriiným křížem.
10. dubna 1940 v norském Ofotfjordu u Narviku, během první námořní bitvy o Narvik velel z paluby torpédoborce HMS Hardy překvapivému útoku britské 2. flotily torpédoborců, skládající se z pěti plavidel (HMS Hardy, Havock, Hostile, Hotspur a Hunter), na německé torpédoborce a obchodní lodě za podmínek oslepující sněhové bouře. Útok byl úspěšný, ale byl téměř ihned následován střetem s pěti dalšími německými torpédoborci, během nějž kapitán Warburton-Lee utrpěl smrtelné zranění poté, co byl můstek jeho vlajkové lodi zasažen granátem. Za jeho činy v tomto střetnutí mu byl posmrtně udělen Viktoriin kříž, nejvyšší britské vyznamenání za statečnost, který byl za druhé světové války udělen pouze 23 příslušníkům Royal Navy a Royal Naval Reserve z nichž jen přibližně 11 válku přežilo. V roce 1942 byl také vyznamenán norským Válečným křížem.[4]
Citace k udělení Viktoriina kříže
[editovat | editovat zdroj]Citace při příležitosti udělení Viktoriina kříže Bernardu Warburtonovi-Lee zní následovně:
Za chrabrost, iniciativu a podstoupené riziko během velení svazu ve střetnutí s nepřítelem v první bitvě o Narvik 10. dubna 1940. Po obdržení rozkazu k provedení útoku na Narvik kapitán Warburton-Lee získal informace, že nepřítel jej drží s mnohem většími silami než bylo předtím známo. Vyslal zprávu informující Admiralitu, že se tam nachází šest německých torpédoborců a jedna ponorka a plavební kanál může být zaminován, a o svém úmyslu zaútočit za svítání. Admiralita odpověděla, že pouze on může posoudit zda zaútočit či ne, a jakékoliv jeho rozhodnutí se bude těšit plné podpoře z její strany. Kapitán Warburton vedl svou flotilu pěti torpédoborců do hloubi fjordu za silné sněhové bouře a těsně po rozbřesku dosáhl Narviku. Nepřítele naprosto překvapil a provedl tři úspěšné útoky proti válečným i dopravním plavidlům v přístavu. Když se jeho flotila stahovala, střetla se a zahájila boj s pěti nepřátelskými torpédoborci disponujícími nadřazenou palebnou silou. Kapitán byl smrtelně zraněn granátem který zasáhl můstek H.M.S. Hardy. Jeho poslední signál zněl: „Pokračujte v akci proti nepříteli.“
Jednalo se o první Viktoriin kříž udělený během druhé světové války. Kapitán Warburton-Lee byl od 9. října 1924 ženat, jeho manželkou byla Elizabeth Campbell Swinton, dcera kapitána George Swintona z Kimmerghame, příslušníka klanu Swinton.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernard Warburton-Lee na anglické Wikipedii.
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ (anglicky) Royal Navy Officers
- ↑ (anglicky) BBC History Archivováno 3. 11. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ (anglicky) The London Gazette: (Supplement) no. 35743. p. 4450 19. října 1942
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Monuments to Courage (David Harvey, 1999)
- The Register of The Victoria Cross (This England, 1997)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (anglicky) WARBURTON-LEE, Bernard Armitage
